LoaderNahrávám...

Reportáže

hastrmann-rojen-2018

Hastrmanní rojení 2018

Počátkem srpna proběhl na lomu Horka již tradiční sraz hastrmanů a jejich protějšků nazvaný „Hastrmanní rojení“.
 
Pravda, při „rojení včel“ je k vidění o trochu víc jedinců, přesto se nás sešla téměř dvacítka. Slušná účast? Posuďte sami...
Vzhledem k extrémě horkému průběhu letošního léta byl pobyt u vody úlevou, balzámem na tělo a jak známo - pod vodou Horka nikdy nezklame. Potápění pod hranici 15 metrů nabízelo nejen slušnou viditelnost kolem osmi metrů, ale i zpočátku příjemné ochlazení. Vrstvičku teplé vody na hladině vystřídala kolem 10 - 15 metrů velmi svižná voda, pod 20 metrů to již byla „lednice“ a od 25 metrů se jednalo doslova o ponor „do mrazáku“. Zvláště my freediveři jsme přes tenké neopreny chlad intenzivně vnímali, paradoxně však přispíval k perfektnímu nastartování potápěčského reflexu a pohodovým dlouhým ponorům. Paráda! Ať freediver nebo bublinkář - každý si pod vodou přišel na své. Všichni si libovali, jak snadno se ponorem prokřehlé tělo vrátí do teplotního komfortu, ale tento blahý stav jim bohužel vydržel jen chvíli a vedro brzy nenechalo jediný hastrmanní šos suchý. Životně nutné proto bylo doplňovat tekutiny. Pípa se prakticky nezastavila, pivo v sudu mizelo závratným tempem, brzy došlo na lahváče, plecháče a někteří odvážlivci prý dokonce pili vodu!!!
Horko, sucho a vysoký stupeň ohrožení požárem navíc vedlo k všeobecnému zákazu grilování, který valná většina návštěvníků disciplinovaně dodržovala... až na hastrmany. Nemuseli jsme se dopouštět přestupků proti zákonu, ani ohrožovat ostatní, neboť David se vytasil s uzavřeným bezkouřovým grilem, proti kterému ani veleopatrní majitelé základny nemohli protestovat. A tak se grilovalo, grilovalo a zase grilovalo, rozproudila se zábava a příjemné klábosení proložené kalíšky s Jaegermeistrem do pozdních nočních hodin. Ostré paprsky ranního slunce vytáhly spáče z pelechů, před námi byl další krásný den, další ponory v nádherné vodě, které násilně utnulo nekompromisní balení a odjezd domů. Říká se, že v nejlepším je dobré přestat, ale na Horce mi to jaksi nesedí. Lituji, že víkend nemá aspoň 7 dnů - asi si podám u všemohoucího zlepšovák...
 
Boďa
 
expedice-tubbataha-palawan

Expedice TUBBATAHA & PALAWAN

V nezvykle pozdním jarním termínu 21.4. - 9.5.2018 vyráží skupina Hastrmanů opět za exotikou. Tentokrát míří na jižní Filipíny poznávat krásy ostrova Palawan a uskutečnit bezmála 20 ponorů ve vyhlášeném, avšak přísně střeženém podmořském parku Tubbataha reef uprostřed Suluckého moře.
 
ptrojky-na-rumchalp

Pétrojky na Rumchalpě

Jako nadstavba kurzu na budoucí divemastery, v našem případě CMAS P***, není od věci absolvovat nepovinný ponor pod led. Kde jinde, než na Rumchalpě s teplým zázemím, sprchami a veškerým komfortem. Jdeme tedy do toho...

Po příjezdu na lom naše nadšení zchladil nejen mráz, ale i nepříjemný ledový vítr. Někteří z hastrmanů proto moudře usoudili, že se pod led jistě potopí, akorát to nemusí být zrovna dnes :-). Pod led jsme se vypravili s Davidem. Pravda, petimilimetrový neopren pro takový ponor není zrovna ideální outfit, ale zvědavost byla přeci jen větší. Hned při zanoření u plata David řešil zamrzlý druhý stupeň, ale to ho neodradilo. Využili jsme fixní šňůry, které nás přes třímetrové plato dovedly k velkému výcvikovému platu v pěti metrech. Viditelnost byla stále dost mizerná - kolem dvou metrů. Pokračovali jsme skoro až k hraně nad budkou střelmistra, ale ani tady se viditelnost nelepšila, spíš naopak. Obrat a návrat ke stromu, kde bylo přeci jen lépe vidět. Už jsme si mysleli, že drobní okouni budou jediné ryby, které nám dělaly společnost, když se přímo před nasimi maskami producírovala pěkná štika. Na vzájemné okukování bohužel moc času nezbývalo, neb Davidovi začaly podezřele tuhnout prsty na rukou - nejvyšší čas se vynořit a rychle zmizet v teplé převlékárně. Mokré přístroje ponechané na mrazivém vzduchu mezitím přimrzají a kolečkem nejde sebevětší silou prstů otočit. Odpojení automatik se daří až po polití horkou vodou z termosky. Potvrzuje se známá pravda, že štěstí přeje připraveným. Oběd v bistru Na Kumburáku a závěrečný test je poslední tečkou za kurzem P***.

 

Od "ledu" zdraví...

Boďa, Markéta, David a Vláďa

pod-ledem-rumchalpy

Pod ledem Rumchalpy

Stačil jeden operativní telefonát a ve dvou se řítíme opět na Rumchalpu. V únoru bývá lom vždy spolehlivě pod ledem. Dnes ho pokrývá souvislá, ale jen slabá vrstva sněhu, necháváme proto baterky na břehu. Na lomu se objevila i skupinka freediverů ze severu Čech, kteří vyřezávají hned 3 otvory nad autobusem. Máme tedy jasno, kudy povede trasa našeho ponoru. Jejich díry nám poslouží jako záložní pro případný nouzový výstup...
horko-na-rumchalpe

Horko na Rumchalpě

Pospícháme, abychom byli na lomu mezi prvními. Je první lednový termín, a tak očekáváme davy vody chtivých potápek.
Na lomu je mlha, ale když se rozkoukáme, u lavic se soukají do sucháčů jen tři potápěči. Paráda! Rychle se strojíme a prolamujeme slabou ledovou krustu. Voda je opět o trochu chladnější 3 - 4 °C. Odtávání ledu u břehů se podepsalo na kolísavé viditelnosti. Ta dosahuje u vstupu pěkné 2 metry, zato dál je místy nechutných 10 metrů! Plato ve 12 metrech, stěna, autobus, na protější straně jachta, a pak kajak. Kolečko kolem lomu uzavřeme u zrcadla, ale nechce se nám ještě z vody. Krátký výlet k budce střelmistra, kde je mimochodem nebývale skvělá viditelnost. V 60. minutě končíme ponor, odhodíme přístroje, serveme ze sebe sucháče a hup do vyhřáté sauny. Na teploměru je příjemných 94 °C. Když se dostatečně nabažíme tepla, ozve se žaludek. Balíme a u teplého vývaru v bistru Na Kumburáku konstatujeme: „Na světě je tak krásně!“. Škoda jen, že z hastrmanů jsme u vody byli jen my dva... tak snad příště...
 
Boďa + David
6.1.2018
​vanocni-rumchalpa

​Vánoční Rumchalpa

V sobotu, den před Štědrým večerem, nás vítá areál lomu Rumchalpa, tentokrát exkluzivně otevřený jen pro Hastrmany.
 
Oproti očekávání hladinu pokrývá 1 – 2 cm slabá, ale souvislá vrstva ledu. I když  zkušební proražení otvoru zespoda (trvalo asi 15 sekund) prokázalo, že nebude problém led v případě nouze rozbít, je nám jasné, že nepůjde jen o běžné „koupání“ v mělké vodě...
 
​repete-na-borku

​REPETE NA BORKU

Po informaci o davech potápek chystajících se na tradiční „Ameriku“ měníme na poslední chvíli plány. Borek s hloubkou 35 metrů slibuje viditelnost na hranici 10 metrů!
Je sobota 9.12.2017. Kolem desáté se na lomu se scházíme v komorním obsazení. Vítá nás Radek Houfek, nový nájemce lomu. Budováním zázemí se snaží zpříjemnit potápěčům převlékání a zavedl i foukání vzduchu přímo na místě. Přijíždí Franta Pudil s manželkou obtěžkáni kamerami, Dan Hutňan se chystá do vody s SM rebreatherem, ale spěchat nemusíme - tato squadra nám jistě vodu nezkalí.  
Volíme podobný scénář, jako při nedávném ponoru s Mírou Hodaněm: Přeplujeme rozpadající se plot s vraty a po horní plošině se blížíme k hraně. Volný pád do 20 metrů k Wartburgu a ponorce. Další sestup do 30 metrů do míst, kde kdysi býval vrtulník. Podél stěny pokračujeme k Ikarusu. Uvnitř autobusu je dostatek světla a viditelnost nejméně 10 metrů! Vracíme se po hraně ve dvaceti na protější stranu s cestou. Mezi potopenými stromy opět pátráme po rybách, leč marně. Delší pobyt ve 30 metrech se podepsal na rychlejším úbytku vzduchu, a tak s 50 bary ponor končíme. To ještě netušíme, že nás čeká ještě jeden velepříjemný zážitek - oběd v motorestu nad Golčovým Jeníkovem neměl chybu!
 
Parametry ponoru:
Voda:                    v celém profilu 7 °C
Vzduch:                 -2°C až 0°C
Max.hloubka:          30 m
Doba ponoru:          52 min
Počasí:                   polojasno
 
Boďa + Tomáš Svárovský
9.12.2017
​listopadovy-borek

​Listopadový Borek

Poslední víkend v  listopadu absolvujeme povinný instruktorský seminář nedaleko Brna. Zpáteční cesta vede kolem Golčova Jeníkova a bylo by hříchem nenavšívit nedaleký lom Borek...
​podzimni-marina-ocima-zacinajicich-potapecu

​Podzimní Marina očima začínajících potápěčů

Koncem září jsme se skupinou Hastrmanů vyrazili na tradiční prodloužený víkend na Sv. Marinu. Naše dvojka - dvanáctiletý Ondra s kvalifikací Stříbrný delfín a senior Jarda CMAS P* se chystala sbírat zkušenosti  a „natáčet“ hodiny pod vodou.  Zbytek rodiny – maminka Jitka, starší brácha Honza a malá čivava Čikina si užívali klidu, sluníčka a dobrého pití v baru u bazénu.
 
treninkova-horka

Tréninková Horka


V srpnu 2017 jsme navštívili lom Horka nedaleko Bautzenu, a to hned dvakrát.
Poprvé to bylo v neděli, potápěčů sice bylo dost, ale netvořily se žádné fronty na schodech. Druhý pobyt ve všední den jsme mělo lom takřka pro sebe. Kromě nás ve vodě byli jen dva potápěči. Měli jsme štěstí na počasí, svítilo sluníčko, opravdu nádhera. Lom je překrásný. V zájmu ochrany vody se v lomu nesmí ani koupat, ani rybařit, takže téměř ráj pro potápěče. 
jarni-marina

Jarní Marina



JARNÍ MARINA

Potápko + Camp CMAS P***

Podle zkušeností z minulých let by bylo zbytečné hledat lepší alternativu pro výcvikový kemp a zkoušky na kvalifikaci CMAS P*** než podmínky a zázemí v Chorvatské Svaté Marině.

Tradiční akce na Marině se zúčastnilo 8 hastrmanů. Část skupiny, která přijela pouze za potápěním, se ubytovala u Zuzany v Drenje. Je tam klid, ceny přívětivé a dá se grilovat ostošest. Skupina na zkoušky CMAS P*** bydlela kvůli logistice a úspoře času přímo v kempu. Mobilheim neměl chybu a díky jarní akci byl za velice slušný peníz. Do karet nám hrálo skvělé počasí s azurovou oblohou, jen voda 13 °C byla pro frekventanty P*** přeci jen trochu „svižná“. Viditelnost byla, jako vždy na jaře, trochu slabší. Překvapily nás na místní poměry docela silné proudy, které měly na svědomí kalení a slabší viditelnost. Pro účely kurzu to nevadilo, ale Mírova skupina a jejich fotograf se s tím museli smířit. Odměnou jim byla dvojice velkých humrů u paty levé stěny, kteří se na Marinu po letech vrátili. Škoda že fotka s nimi nevyšla, ale nevadí, na podzim se za nimi podíváme znovu s nadějí, že navzdory chorvatskému drancování moře přežijí rok 2017.

V rámci praxe P*** jsme absolvovali 7 výcvikových ponorů, během nichž jsme odhalili nejednu mezeru v praktických dovednostech. To sice nezní moc lichotivě, ale pozitivní na tom je fakt, že nyní přesně vědí, co je třeba ještě natrénovat a dopilovat, aby pokračování na Horce přineslo kýžený efekt v podobě karty potápěče CMAS P***.

Boďa

zaludna-barbora

Záludná Barbora

BARBORA, aneb Murphyho zákony v praxi

je sobota 13. května, ve výcvikovém středisku SČP absolvujeme povinné školení k prodloužení instruktorské licence, v rámci praxe jsme úspěšně oživili záchranářskou andulu a můžeme jet domů.

Voda v jezeře vypadá skvěle, a tak si neodpustíme ponor bez povinných cviků.

 

12

Pošlete nám feedback