Hastrman

Na druhý konec světa je to přeci jen trochu „ z ruky“....

Po 74 hodinách cestování sedíme v malé loďce… a zbývají nám pouhé 3km na malebný ostrůvek Pandan. Tam nás vítá Radek, český majitel potápěčské báze. Jak se sem dostal, ví snad jen všemohoucí. Rychlé ubytování a šup do vody… nádhera, úleva po cestě, prostě paráda. První setkání s karetami dává tušit, co nás čeká. Druhý den oťukávání a „jenom dva cvičné ponory na domácím reefu kolem ostrůvku, pak pivko a šupky do postele. To hlavní je totiž připraveno na zítřek.

Ráno balíme, dvě hodiny jízdya jsem na Apo Reefu. Úžasná lokalita daleko v moři, asi 35 km východně od Pandanu, plná života, barev, žraloků, želv, rejnoků… a taky proudů. Naše loďka se k večeru vrací zpět, zatímco druhá zůstává přes noc. Ráno se opět na Apo Reefu setkáváme, ale už bez Aldy, kterého trápí angína. Naháníme žraloky a užíváme si této ,,perly“ Filipín. Výsadek na ostrově odhaluje spletité mangrovy a jezero uprostřed laguny. Zůstat ale nemůžeme, program cesty nás žene jinam. Vracíme se na Pandan: večeře, pivko, zabalit a ráno přejezd do Puerto Galera v severní části ostrova Mindoro.

Suprové ubytování v bungalovech, Alda chroustá antibiotika, Rudánek popíjí pivko a Kája obdivuje krásky v místních barech, které nabízejí to nejlepší z Filipín. Fakt pěkný… Ráno začínáme s potápěním na lokalitách v okolí Puerta Galera: žraloci už nejsou, zato plno makrosvěta - obrovské zévy, vraky, mírné proudy a svižnější voda. Odpoledne míříme s již polouzdraveným Aldou k půjčovně motorek a jedem k vodopádům. Paráda, foto + koupačka ve vodopádech a rozdáváme bombóny nádherným dětem. Místní silnice (spíš cesty) jsou poměrně zrádné o čemž se v zápětí přesvědčil i Alda, čímž pro něj potápko nadobro skončilo - je mi ho upřímně líto, trpí !

Nejlepší lokalita v oblasti je ostrov Verde Island. Leží v kanálu mezi ostrovy Luzon a Mindoro. Východní část ostrova je vlastně podmořská hora omývaná různými proudy, plná barev a života. Celodenní výlet stál určitě za to: v závěru druhého ponoru jsem poprvé v životě uvěřil tomu a pochopil, že i na hladině se dá utopit. Taková pračka a mazec na hladině je vidět jen zřídkakdy. Přežili jsme všichni, zato naše loď přišla o kormidlo, a tak nás dotáhli na laně až domů. Mnozí z nás na tuto zkušenost jen tak nezapomenou.

Přejezd zpět na Luzon a do Manily na letiště. Boeing místních aerolinek CEBU PACIFIC zakrouží kolem kráteru sopky MAYON, která ještě před třeni měsíci děsila místní obyvatele… a jsme v Legaspi a místními taxíky vyrobenými z amerických jeepů se přesouváme na západ ostrova do Donsolu. Ubytování v bungalovech a ráno šnorchlovačka s velrybáky.  Zážitek, paráda, i když setkání s velrybími žraloky jsou poměrně krátká. Celodenní výlet na sopku a prohlídka přístavního města Legaspi stála za to….

Ale vše jednou končí: odlétáme zpět do Manily do známého hotelu Tower. Nechybí večerní rozloučení s Manilou, ráno návštěva překrásného mořského akvária a staré části Manily. Odpoledne již míříme k letišti. Loučíme se s Filipínami i filipínkami. Na druhém konci světa nás čeká chladné ráno v rodném městě Járy Cimrmana a cesta do naši vlasti Boehmen…

Tak kam to bude příště?

Jaromír

Více foto v galerii, která se právě vytváří...

prosíme o strpení...