… aneb postřehy potápěčského učně...

Po příjezdu na lom jsem byl plný optimismu. Sluníčko hřálo ostošest – co víc si přát? Ale pak to vypuklo: po obléknutí neoprenu a pohledu na temnou vodní hladinu mě zamrazilo. To jsem ještě netušil, že voda má pouhých 13 °C, což na můj první ponor ve volné vodě nebylo nic moc. Po zanoření to byl pocit ještě horší, a teprve po chvilce aklimatizace bylo líp. Ve zhruba 6 metrech však byl tepelný zlom na 10 °C a situace se opakovala. Viditelnost se pohybovala od 1 do 5metrů, na což si suchozemec musí zvyknout. Těšili jsme se na štiku, ale za celých 41 minut ponoru jsme se nedočkali, zato jsme viděli kapry a spousty okounů.

Snad příště… Víťa Ondráček