|
Je to tak... lom Horka se pro hastrmanní smečku postupně stává jakýmsi „domovským terénem“. Není divu: cesta není příliš dlouhá, přitom je zde po většinu roku skvělá voda, která neustálě přibývá. K tomu dobré zázemí, příjemná obsluha a lidové ceny…
Teplý a slunečný víkend na přelomu července a srpna přilákal 18 hastrmanů, jejich přátel a rodin. Cíle byly různé - užili si však všichni. Dvojkaři Hanka s Richardem absolvovali povinné ponory na dvě hvězdičky, poprali se s cívkami a bojkami a s povolenou pomocí kompasů prokázali schopnost nezabloudit. Freečkaři potrénovali plíce při kontrole upevnění bójky v 30 metrech, ostatní s „bombami na zádech“ průběžně chladili rozpálená těla. Večerní grilování i posezení nad sklenkou vína byl (tedy alespoň pro mne) dokonalý relax a vyčištění hlavy před pondělním nástupem do „Kolbenky“.
A jaké byly podmínky? Sobotní počasí nabíralo dech, v neděli však slunce přitopilo na třicítku. Voda byla na plavání trochu svižnější, byť měla na hladině 22 °C, dole standardní lednice pod 10°C. Viditelnost variabilní podle počtu právě plovoucích (místy i po dně procházejících) hord polských nájezdníků - průměrně odhadem kolem 7 m…
Boďa

|
Komentáře
Největším zážitkem se pro mě nakonec stala likvidace residuí z rybičkové konzervy (myslím, že jí konzumoval Arno). On se totiž ten igeliťák s odpadky, kterého jsem se tak obětavě ujal, za jízdy domů protrhl přátelé, a olejíček příjemně navinulé "vůně" mi zaneřádil... No, nebudu vyjmenovávat, co všechno,
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.