Potápění na nádech

>>APNEA HASTRMAN tým>>

K historicky prvním ponorům pod vodní hladinu mohl člověk použít pouze své plíce. Objem vzduchu uzavřený jediným nádechem byl veškerou zásobou životadárného plynu, již měl k dispozici. Byl to první krok zpět do vodního živlu, ze kterého kdysi vyšel. Přes miliony let strávených na souši si paradoxně uchoval jistý akvatický potenciál, který mu otevírá cestu zpět do modrých hlubin. Naučíme se jej využívat...?

NÁVRAT KE KOŘENŮM
Kytovci, delfíni, tuleni, želvy a řada dalších mořských živočichů dýchajících plícemi si svůj poklad -akvatický potenciál - uchovala do dnešních dob. Jak je možné, že se potopí do kilometrových hloubek? Jak to že jeden nádech stačí na více než hodinu pobytu pod vodou? Jaké mechanizmy to dovolí? A má člověk alespoň teoretickou šanci se s nimi srovnávat? Podle posledních poznatků se zdá, že jeho pozice není úplně ztracená! Poznatky výzkumu posledních let aplikované v praxi přináší ovoce v podobě rekordních ponorů pod hranici 150 metrů a staví tak na hlavu dogmata o nepřizpůsobivosti člověka vodnímu živlu...
Ptáte se, co to přinese běžnému člověku? Říká se, že "dobří holubi se vracejí" a přeneseně to platí i pro nádechové potápění. Osvědčené praktiky z minulosti ve spojení s novými poznatky a technikou zažívají svůj comeback. A že nemusí jít jen o rekordy či vědecké bádání je nasnadě. Potápění na nádech je atraktivní, snadno dostupná rekreační aktivita s použitím minima technických prostředků. Nyní, po letech kdesi v ústraní zažívá zasloužený boom. U nás je to především zásluhou freedivingu o jehož popularizaci se stará světový šampión Martin Štěpánek. Přispívají k němu i kurzy vedené Danem Exnerem, žákem jiného šampióna Umberta Pelizzariho, které získaly svůj věhlas,... a tak bychom mohli pokračovat dál. Jde prostě o staronovou aktivitu, znovu vzkříšený fenomén potápění v bezdeší.
Mýlí se ten, kdo se domnívá, že potápěný na zadržený dech je pouhou popelkou ve srovnání s celou hierarchií přístrojových potápěčů od OWD až po technické potápěče ověšené lahvemi s různými dýchacími směsmi. Přístrojáků, "Buble makers" jak říkají angličané, jsou sice miliony, přesto šnorchlařů, apneistů a freediverů, tedy "Buble fuckers" jak říkám já, jsou po světě desítky či stovky milionů. Vždyť pouze z Čech každoročně vyráží na dovolenou k moři do Středomoří, k Rudému moři do Egypta a na poustu dalších atraktivních destinací kolem tří milionů Čechů. To je síla, kterou nelze přehlédnout! Troufnu si tvrdit, že 8 z deseti českých turistů vyrážejících k moři přibalí do zavazadla ABC, tedy masku, ploutve a šnorchl. Troufnu si také tvrdit, že 99 % z nich nemá jakékoliv teoretické znalosti a praktické zkušenosti jak s touto, byť jednoduchou, přec za určitých okolností nebezpečnou technikou zacházet. Co s tím? Ujasněme si nejprve základní pojmy...

Pro začátek pomůže malý slovníček pojmů. S jistou mírou zjednodušení postačí, když si zapamatujeme, že potápěč se základní výstrojí je totéž co potápěč s ABC. Je to potápěč používající masku, ploutve a dýchací trubici (šnorchl) k plavání na hladině a k nádechovému potápění, tedy nic jiného, než známýšnorchlař. Uslyšíte i anglické výrazy jako snorkel diver nebo skin diver, které vyjadřují prakticky totéž. Spojuje je především to, že většinu času tráví na hladině pozorováním života pod sebou. Pokud se zanoří, pak se jedná o mělké ponory v řádu několika metrů. Šnorchl jim umožňuje pohodlné dýchání na hladině, aniž by museli zdvihat hlavu z vody. Přestože se jedná o vysloveně rekreační aktivitu, i ta má svá pravidla, která je třeba respektovat a úskalí, která je třeba znát.
Apneista je sportovní nádechový potápěč, který se vydává do větších hloubek a na delší dobu. Hloubky 20 - 30 metrů a časy zanoření 1 - 1,5 min nejsou výjimečné. Tato forma náchechového potápění však kromě dobré fyzické kondice vyžaduje i hlubší teoretické znalosti, jisté penzum technické a psychické přípravy a tréninku.
Freediver se věnuje vysloveně sportovně-výkonostní formě nádechového potápění. Využívá nové poznatky, jak aktivizovat akvatický potenciál člověka, jak nastartovat tzv. potápěcí reflex a tím dosáhnout extrémních výkonů v hloubkách i časech apnoe. Soutěží se v bazénových a hloubkových disciplínách. K těm prvním patří Statická apnoe - zadržení dechu vleže na hladině. Světový rekordman Martin Štěpánek zvládne 8:06 min. Dynamická apnoe je plavání s ploutvemi (H.Nitsch: 181 m) či bez nich (H.Nitsch: 134 m), samozřejmě na jediný nádech. Královská disciplína freedivingu - Konstantní váha dovoluje k ponoru využít pouze vlastní síly (ploutví) stejně jako Free immersion (ručkování po laně), zatímco s Variabilní vahou využívá k sestupu technické zažízení, jakýsi zatížený výtah. No limits, jak napovídá název, je ponor bez omezení. Závaží pro sestup a tažný balón pro výstup umožňuje dosažení extrémních hloubek přesahujících 150 metrů!
Tech-freediver je absolutní novum. Freediving s použitím specifické techniky, v našem případě výkonného podvodního skůtru, k ponorům vymykajícím se jakékoliv dosud poznané dimenzi. Časy ponorů se díky minimálnímu výdeji energie prodlužují, dosažení větších hloubek je prakticky omezeno pouze schopností freedivera vyrovnávat tlak v dutinách. Dvouminutové ponory přes 40 metrů nejsou výjimkou i mezi méně trénovanými freedivery. V Česku vznikla první skupina AST (apnea scootering team) v Potápěčském centru HastrmanSub v Mladé Boleslavi.

>>APNEA HASTRMAN tým>>